Hned třemi závody začala jarní sezóna roku 2019 v ZČO. První dubnový víkend tradičně patří oddílu KOS Slavia VŠ Plzeň. Sobotní dopoledne si závodníci proběhli na mapě Obříč krátkou trať. Terén to byl sakra rejhovatej (cituji z pokynů), ale mimo hluboké erozní rýhy a jiné podobné vrstevnicové legrace dobře průběžný a rychlý.

Se záludnostmi tratě, kterou postavil Lukáš Richtr, se spousta členů popasovala velmi dobře a mohla si tak večer pochutnat na výborných koláčích pro vítěze. Z dívek a žen tedy Terezka S. (1. místo v D10), Kačka K. (3. místo v D14), Karolína Š., Věrka a Terka (1. – 3. místo v D21), Jana Šou (3. místo v D45), Jana Šil a Eva (2. a 3. místo v D55), z chlapců a chlapů Šimon S. a David (1. a 2. místo v H14), Jirka P.(1. místo v H55) a Jirka V. (1. místo v T6U, dlouhé trati s redukovanou mapou).

            V sobotu 9. 3. 2019 jsme se někteří již tradičně vydali do Prahy na závod Praga Magica s podtitulem Benátky v Praze. Loni se počet zúčastněných členů LPM dal spočítat na prstech jedné ruky, letos nás byl víc než dvojnásobek, až na Jirku Valeše samí veteráni.

            Centrum bylo stejně jako loni na SPŠ stavební nedaleko židovské čtvrti. Ačkoliv to ještě chvíli před startem vypadalo na déšť a zimu, během první půlhodiny po startu silný vítr mraky rozfoukal a nakonec bylo stejně jako loni krásně.

Jak to?

Inu, je 17. listopadu, a to se pravidelně (letos již po pětadvacáté) koná Mistrovství světa ve SMIKu. Kdyby snad někdo ještě netušil, co je SMIK, může zde nalézt podrobnosti: http://www.safka.eu/smik/index.htm.

            Stručná varianta ode mě: Jde o unikátní formát závodu OB (proto mistrovství světa). V omezeném prostoru a času 1 hodiny migruje (přesouvá se) 22 kontrol. Každá kontrola má pozici A, B, C, na každé pozici vydrží nějaký čas, který je konkretizován v tzv. jízdním řádu kontrol. Kontroly jsou podle obtížnosti a dosažitelnosti hodnoceny 1 – 3 body. Každou kontrolu je možné orazit jen v jedné ze tří pozic.

Několik let určují místo naší zahraniční dovolené vícedenní závody OB. Letos jsme zvolili Mistrovství světa veteránů v Dánsku. Proč? Mistrovství světa! A nemusím hned každému vykládat, že nominační kritéria – dožít se veteránského věku a zaplatit startovné, nejsou tak náročná. Podobných nadšenců se našlo zhruba 4 500, nepočítaje mladé účastníky doprovodného veřejného závodu. Z kategorií byly nejpočetnější M60 – M70 s 350 – 420 závodníky, nejméně pak bylo těch úplně nejstarších a nejmladších (M90, 95,100 , W85, 90 – jednotlivci, MW80, MW35 – desítky). Nejznámější osobností asi byla Švýcarka Simone Niggli, která ke své sbírce 20 zlatých medailí z MS přidala další 3 zlaté medaile.

         Květnové závody zahájily rovnou první velké – tedy závody žebříčku A a B s pořadateli z PGP ve velmi příznivé vzdálenosti od Plzně. Atraktivní terén Brd nalákal na sobotní krátkou trať 16 závodníků LPM a na nedělní klasiku 20 závodníků LPM. Většina z nich letos poprvé zakusila konkurenci i z jiných oblastí, než z té naší malé (a pěkné) západočeské. A ta mladší část se s ní popasovala velmi dobře.

         Nejlépe Kačka Kožíšková, která si v sobotu vyzkoušela „vyšší“ kategorii D14B, kde mezi 68 dalšími (staršími) konkurentkami obsadila pěkné 13. místo a v neděli si svoji kategorii D12 zkušeně vyhrála (40 soupeřek bylo smutných). Slušně se umístili i Kuba a Šimon Stehlíkovi. Kubovi se v H12 dařilo lépe v sobotu (8. z celkem 33 závodníků), Šimon byl v H14B úspěšnější v neděli (9. z 58 závodníků).