závody

První prázdninový víkend se více než dvacítka dětí a veteránů z LPM zúčastnila etapového závodu na Šindelové. Pořadatelé z BSO lákali v rozpise na bažinatý, zarostlý, místy kamenitý, seversky Šindelovský terén – podle části orienťáků „prostě krásný“. Já tedy mezi tuhle bláznivou skupinu nepatřím. Bažiny nemiluji, od cest očekávám, že po nich půjde běžet (ne že se jedná o poddruh bažiny) a nejsem nadšená ani z klacků pod nohama a borůvčí ke kolenům. Ale to bych musela vynechat polovinu závodů a to tedy zase ne!

O víkendu 11. 6. – 12. 6. jsme pořádali další ze série oblastních žebříčků. Zopakovali jsme loňský model 2 krátkých tratí se shromaždištěm uprostřed lesa a jednoho městského sprintu.

Tedy v sobotu dopoledne čekalo závodníky hledání v rozličných jámách v značně nepříjemném a zarostlém terénu u Letkova, odpoledne se proplétali sídlištní zástavbou v Plzni Bolevci a nedělní závod proběhl v lese pod Krkavcem na mapě Záluží.

Každý trojúhelník má 3 vrcholy. I ten mariánskolázeňský orientační má 2 krátké vrcholy a ještě jeden klasický. Ten se mi tedy hodně nepovedl. Ale pěkně popořádku…

            V pátek pozdě odpoledne a zhruba 40 minut jízdy po dálnici od Plzně v Novém Sedlišti nedaleko Tachova začala 1. etapa Jarního trojúhelníku. Majitelé jiných než terénních automobilů s pohonem na všechna 4 kola ocenili parkování hned u silnice. Všichni si užívali nádherné počasí. Velmi příjemné bylo i shromaždiště, kde se děti a dorost vyřádili na rozlehlém travnatém prostoru. Vše je pár kroků – startovky, výsledky, vyčítání, jídlo, pivo, limonáda, toi-toiky.

Uplynulý víkend nabídl závody žebříčku B v kamenitých svazích brdských Hřebenů. Konkurovat ostatním běžcům z Čech se vydala i desítka závodníků s želvou na zádech.

            Série oblastních závodů pokračovala 7. 5. a 8. 5. nedaleko Karlových Varů. Pořádající oddíl SKV zmapoval oblast mezi letištěm u Olšových Vrat a řekou Teplou, ke které se tento prostor docela prudce svažoval. Vrstevnic bylo na mapě víc než dost, ve střední části mapy jsme si mohli užít zajímavou hustníkovo-pasekovou oblast.

O víkendu jsme vyrazili do rodného města Jana Amose Komenského, do Uherského Brodu, na dva české šampionáty, MČR ve sprintu a Mistrovství ve sprintových štafetách. Sobotní sprintový závod se konal v historickém jádru města, přilehlých parcích a hradbách. Postupy byly zpestřené o umělé ploty a zakázané prostory.

Informace o prvních letošních národních závodech

Naši mládežníci běželi poprvé v nových dresech a snad jim i přinesly trochu štěstí.  Sobotní klasika se povedla Fandovi K. v H21E, který běžel s GPSkou. Skončil na velmi pěkném 9. místě s časem pod 100 minut (na trati 13,9 km s převýšením 690 m a 20 kontrolami). Úspěšná byla i Karolína s Barčou v D20A (5. a 6. místo). My ostatní jsme si spíš užili pěkný les s hlubokými údolími a kopci či kopečky a až na Mirku V. v D50B jsme se umístili ve spodní polovině startovního pole.

         V dubnu pořádají orienťáci z Aše pravidelně dvojici závodů – v sobotu Aprílový závod a v neděli Ašský štít. Nejinak tomu bylo i letos, i když podle počasí to byl Aprílový závod spíš v neděli.

Oblastní závody pokračovaly i ve druhém dubnovém víkendu. KOS Slávia Plzeň připravil na sobotní dopoledne oblastní přebor ve štafetách, odpoledne oblastní přebor ve sprintu a v neděli došlo i na klasiku.

Závodní sezona odstartovala první dubnový víkend v Rakovníku, protože právě tam přesídlil miniaturní oddíl z Jesenice. Běhalo se na úplně nové mapě v prostoru severně od Rakovníka. A na shromaždišti se sešlo skoro 1000 závodníků nejen ze západočeské, ale i pražské a středočeské oblasti.

Shromaždiště bylo velmi prostorné a příjemné, s dostatečným místem pro parkování, se stánky s jídlem i sportovním oblečením a objednané počasí bylo přímo dokonalé. Start po oba dny nebyl moc daleko a dobíhalo se kousek od shromaždiště.

V sobotu byla na pořadu dne krátká trať. Na malém, ale dost pestrém prostoru to v severních partiích bylo poměrně jednoduché a rychlé, vrásky na čele a šrámy na těle přinesly jižní části prostoru nedaleko cíle. Tmavě zelená byla skutečně dost neprostupná (např. trnky), jak jsme byli varováni v pokynech.

Nedělní klasika nejprve trochu překvapila svými parametry. Třeba chlapi v H21L měli 30 kontrol (na cca 13 km), dámy v D21L celkem 21 kontrol (na necelých 8 km). Ale vzhledem k husté síti cest to nakonec z hlediska stavitele bylo docela pochopitelné. V obou dnech měly některé kategorie na trati povinné postupy mezi poli a přes silnici.