Letos jsme si užili na oblastních závodech mapy s různými měřítky. Díky sprintovému poháru bylo uspořádáno 5 sprintů (Plzeň a Plasy, Krásný Dvůr, Mariánské Lázně a Kralovice). Celkem 5x bylo na klasice použito měřítko 1: 15 000 nejen pro kategorie s bystýma očima (VPM, 2x MAS, 2x MLA).
Jak jsme na závodech dopadli? Pokud se z našeho oddílu zúčastnil někdo z top sestavy holky Šiků, Jirka, Fanda, Terka nebo Věrka, popř. ze žáků kluci Stehlíků a Kačka nebo veteránka Mirka, měli jsme jako klub jistotu, že se objeví na bedně. Občas se vytáhl medailovým umístěním i někdo z nás ostatních, ale u těch výše jmenovaných to bylo prakticky na 100%.
Letos se mi nepovedlo objet všechny oblastní závody, ale z těch, co jsem absolvovala, mi některé utkvěly z různých důvodů v paměti.
Třeba dubnová sobota v Krásném Dvoře. Příjemné slunečné počasí, 2 závody na nových mapách v zajímavém prostředí zámeckého parku. Rádi se vrátíme, pokud bude zase možnost.
Ašský survival – jak jsem zaslechla velmi výstižné pojmenování sobotního závodu na nové mapě Tři díry. K náročnému ašskému terénu na ještě náročnější mapě 1 : 15 000 se přidalo i počasí, tedy vytrvalý déšť a zima.
Druhý ašský závod na Hainbergu s naprosto zbytečně umístěným mapovým startem nahoře pod rozhlednou. Nevadila by mi tam 1. kontrola, protože by tam fakt museli všichni. Takhle to bylo nejen o morálce (nahoru a pak dolů k 1. kontrole pod kopcem), ale taky třeba o znalosti pravidel. Ne každý ví, že i na nesmyslně umístěný velmi vzdálený mapový start zcela mimo postup prostě musí.
Velmi zábavný sprint v okolí ploché dráhy v Mariánských Lázních. Zábavný nejen pro běžící závodníky, ale i pro ty, co ještě neběželi nebo už doběhli - a bavili se jako diváci s výhledem do hlavní arény. Následně v cíli okamžitá možnost porovnání různých variant postupu.
Pak samozřejmě závody, kde se mi zadařilo – třeba v sobotu na Vítkově Hoře u Varů nebo v neděli na Chvojkovském mlýně, popř. kde se mi naopak něco zoufale nepovedlo – třeba nedělní závod v Obříči nebo sobotní závod na Šindelové.
Škoda, že nejsou všechny závody na OB postupech a že tak málo závodníků svoje postupy zveřejňuje. Vůbec k tomu nemusí závodník používat GPSku, trasu je možné „naklikat“ i ručně.